MĚSTO ZUBŘÍ Oficiální prezentace města

Home » Aktuality » Postřehy kominíka aneb jak správně topit pevnými palivy

Postřehy kominíka aneb jak správně topit pevnými palivy

01.02.2016

Určitě mi dáte za pravdu, že správně topit, je věda. Celý svět řeší problém se skleníkovými plyny, smogem a imisemi. Spousta majitelů nemovitostí má zaručené recepty, jak na to. Některé jsou dobré a poučné, jiné málo dobré, a některé stojí za starou bačkoru.



O tom, jak majitel topí, se může přesvědčit každý, kdo se podívá, vymetacími dvířky na půdě nebo na střeše do komína. Pokud jsou v komíně rezavě-černé  nebo tmavě šedo-černé lehoučké saze, je to víceméně v pořádku. Pokud je ale v komíně lesklý černý povlak,lesklé šupiny a hrudky či  lesklá pěna nebo vlhká hmota, je něco špatně! To je dehet, který si sami vyrábíme a který Vám zapříčiní spoustu budoucích problémů.

V zásadě je potřeba rozlišit, v jakém spotřebiči topíme. V lokálním, což je sporák v kuchyni nebo kamínka,  obyčejně topíme tím, co máme po ruce a většinou se v něm topí dlouhodobě.

U krbu už je to složitější. Ty betonové či šamotové dělíme na otevřené a uzavíratelné. V otevřených se obvykle topí jen na vánoce nebo když přijedou vnuci. Slouží jako dekorace a co kdyby. Uzavíratelné, obyčejně se skleněnými dvířky,  dělíme podle média, kterým je teplý vzduch nebo topná voda. V tom prvním se obyčejně nedobré topení projeví černým sklem  a slabou teplotou ohřátého vzduchu. U topení do kapaliny je to podobné s tím rozdílem, že se nám ve zvýšené míře zanáší i stěny výměníku. Ty obyčejně bývají trubkové nebo deskové a jsou problematicky čistitelné.  Navíc zvýšené zanášení způsobuje i teplota vratné vody, která by měla mít 55-65 stupňů. 

U topení v kotlech je to velmi podobné jak topení v krbu s teplovodním výměníkem. Pokud je nastaven topný systém tak, že z kotle odchází vlažná topná voda a do kotle se vrací voda studená, je vše špatně. Nejlepší spalování mají samozřejmě nízko výkonné kotly napojené na samotíž, protože díky malému výkonu se v nich topí  podstatně delší dobu. A samozřejmě automatické kotle, ve kterých je stálý žár, což jsou kotle IV. a V.emisní třídy.

Všem zdůrazňuji, že zatím co dříve na vytopení domu, ve kterém táhlo přes okna i dveře,  stačily kotle H412 a H418, ve kterých se topilo pomalounku a delší dobu, dneska si do stejného domu  lidé paradoxně instalují zejména litinové kotly 22 až 35kW a přitom mají plastové dveře a okna, zateplenou půdu a někdy i stěny domu. Možná proto, že chtějí mít teplo ihned po zatopení, když přijdou z práce. Takhle to ale nejde.

Ale k topení.

Topení je vlastně chemický proces, při kterém je uhlík, ze kterého je složeno vše živé, okysličením mění na kysličník uhličitý a oxydy a hlavně na teplo. Tento proces se nazývá hořením. Pro každou fázi hoření musí být přiměřený přebytek kyslíku. Optimální poměr kyslíku vůči uhlíku se nazývá stechiometrický poměr.

Pokud ale zatopíte a nedáte ohni tento malý přebytek kyslíku, začnou vám vznikat hořením složité uhlovodíky, nazývané dehty. Stává se z Vás malá déza a z Vašeho komína, respekt. z Vaší spalinové cesty, časovaná bomba! Otázkou času je to, kdy Vám zahoří dehet v komíně a kdy budou u Vás asistovat hasiči.

To, že se Vám ale v komíně začal vyskytovat dehet, nemusí být jen otázkou špatného topení. Může to být netěsností spalinové cesty. Obyčejně se to projevuje tak, že při čistění komína máte všude plno sazí nebo nedokážete regulovat oheň ve spotřebiči. V horším případě při vyhoření komína nemáte šanci zmírnit požár v komíně. Můžou chybět nebo nejdou dovírat dvířka, být špatné těsnění, děravý kouřovod nebo prasklý komín. V takovém případě je třeba se jen modlit a zpytovat svědomí.

Stejně tak  dehet bývá z mokrého dřeva nebo nekvalitního uhlí. V obou případech Vám radím opatřovat si tyto paliva s předstihem a nevdůvěřovat prodejci až za hrob. On chce prodat a dělá pro to vše! Proto je třeba volit seriozního, který dlouhodobě dodává kvalitní palivo a za to Vám ručí svým jménem. Imaginární společnosti a obchodní sdružení Vám neprodají nic dobrého!!!

 

 Na závěr nemohu opomenout kvalitu a průchodnost spalinové cesty. Myslet si, vždyť to topilo tak dlouho a bez chyb, je zcestné. I my stárneme a i když jsme byli dříve bez chyb, dneska už je máme. Spalinová cesta se v ústí zanáší, netopíme tolik, jak jsme topili dříve, spaliny vypouštíme studené a ony se nabalují a nabalují na stěny komína.

 A příklad na závěr:

To máte jako na zastávce. Vždycky jezdil velký autobus, ale oni pořád posílají menší a menší, a těch lidí tam je furt stejně....

Takže topte tak, jak chcete, aby topil Váš soused!

                                                                           Váš  Dr. KOMINÍK z VM